Na první pohled to může vypadat jednoduše, nicméně pokud sháníte byt poprvé, některé odborné výrazy vás mohou zaskočit. Podle čeho ale vybírat? Existují dva klíčové parametry, podle kterých se většina zájemců řídí, a to jeho plocha či dispozice. Je třeba být opatrní na definici plochy - ta je definována vyhláškou a je třeba ji vždy ověřit. Jak nenaletět a najít pouze relevantní prostory?
V inzerci se obvykle uvádí typy nemovitostí v číslech, a to např. 2+1, 3+kk, 1+1, 1+0 atd. První číslo určuje počet obytných místností v bytě, to druhé zase specifikuje kuchyň, přičemž číslo jedna určuje samostatnou místnost a zkratka kk kuchyňský kout v jedné z obytných místností. A jak se pozná samostatná místnost? Ta musí mít zejména své vlastní okno a být od ostatních pokojů oddělena stěnami.
Užitná plocha představuje součet všech ploch jednotlivých místností uvnitř vnějších stěn bytu a nezahrnuje místa jako je balkon, lodžie, terasa nebo třeba sklep. Pokud se však v inzerci objeví slovo celková, měla by zahrnovat i zmíněné výjimky. Často se používá pojem podlahová plocha - ta je tvořena půdorysy všech místností v bytě, nicméně zahrnuje i půdorysy všech svislých konstrukcí, jako jsou stěny, sloupy, pilíře či komíny. Navíc se do ní započítává i plocha pokrytá vestavěnými předměty, jako jsou skříně ve zdi nebo vana či sprchový kout. Pokud je tedy v inzerci uvedeno, že podlahová plocha bytu je 75 metrů čtverečních, nemusí se jednat o součet výměru jednotlivých místností, ale v konečném důsledku můžeme očekávat daleko stísněnější prostory, než to z vábivě vysokého čísla v inzerátu vypadá.
Mezi běžně používané termíny patří i obytná plocha - ta je vždy menší než celková užitná plocha bytu, jelikož zahrnuje jen obytné místnosti, které musí splňovat požadavky vyhlášky, kdy jedna místnost musí mít minimálně 8 m2 a musí být určena k obývání. Nezahrnuje tedy koupelnu, toaletu, spíž, předsíň ani schodiště, balkon či terasu.
Mezi příslušenství bytu, které není specifikováno v základní číslici, patří toaleta, koupelna, chodba, sklad a podobně, což by mělo být uvedeno v textu inzerátu. Je třeba dát pozor na variantu 1+0, kdy se většinou jedná o garsoniéru - ta by měla mít minimálně 16 m2, nicméně nemusí v ní být žádná kuchyňská linka, ale malý prostor s vařičem, mikrovlnou troubou či lednicí.
Specifickým, ale dnes již běžným typem bytu, je mezonet. Ten má oddělené obytné místnosti podobně jako byt na jednom podlaží, jen s tím rozdílem, že se nachází na dvou patrech. Výhodou mezonetu je, že se snáze odděluje denní aktivní část života od té klidové. V jednom patře se obvykle nachází kuchyň, obývací pokoj, herna a v patře najdeme ložnice, pracovnu a dětský pokoj. I když se jedná o příjemné uspořádání, je třeba si uvědomit, kolikrát denně chodíte z jedné místnosti do druhé a kolikrát budete muset vystoupat schody, např. k nemocnému dítěti. Dobrým tipem je i pořízení klimatizace, která je v letních měsících téměř nutností.
Prostory bez příček, to jsou často tzv. lofty - ty vznikají ve starých továrních objektech, skladech a podobných budovách. Jsou velmi prostorné a místnosti jsou většinou velmi vysoké, takže loft může mít dvě nebo rovnou více pater. Je však nutné podotknout, že tento styl si pravděpodobně nevyberou tací, kteří touží po útulnosti a intimitě, ale spíše ti, kteří kolem sebe potřebují dostatek prostoru a vzduchu.
Potřebujete větší soukromí pro členy rodiny nebo si naopak přejete co největší místnosti? Při výběru prostoru, který by se měl stát vaším domovem, se vyplatí nespěchat, proto vše důkladně promyslete a hledejte takové možnosti, které jsou pro vás a vaši rodinu optimální.
© 2020 - 2023 Reality Hromec s.r.o.
Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů
Reality Hromec s.r.o.
Dolnice 314/2
621 00 Brno - Řečkovice
